Tak jsem si MYSLEL, ….

Tak jsem si MYSLEL, že po roce práce v lese už jako tak trochu něco
umím a zvládnu a skoro všechno že znám…

Když jsem tedy dnes DOPOLEDNE vyjel na první zakázku pro PÁR koní,
těšil jsem se…

Pominu to, že ,,udělátko“, které jsem dělal ještě včera potmě
s baterkou na čele a mělo zajistit hladké sundání vah do kterých byli
koně zapřahnuti abych nemusel tahat jiné a kvůli těmto sundávat oj či
koně v lese odpřahat, pominu tedy, že udělátko selhalo, já v lese rukou
nepovolil matku a k nemalé radosti kobylek jsme jeli rovnou domů.

Doma jsem tedy zmiňované váhy z vozu hodil na korbu a nahradíl je
jinými s tím, že holt prostě v lese přepřahnu. Když jsme V POLEDNE
k velkému údivu kobylek vyjeli podruhé, těšil jsem se…

To jsem ovšem netušil, že manipulace s párem koní v porostu je něco
úplně jiného než na louce, nebo v lese s jedním, že (možná kvůli
nesehranosti) už po druhé odtažené kládě budu muset sundat vestu, po
třetí odložit čepici a po páté dokonce blůzu, protože milované kobylky
se rozhodly zvolit tempo na míle vzdálené pohodovému!

Pán Bůh mě ale asi má rád, nechtěl aby mě holky uhnaly a tak už při
šesté kládě zařídil, aby nám u výše zmiňovaných vah praskl tažný
hák a my tak opět k nemalé radosti kobylek zamířili domů. Pro dnešek
definitivně!

A přitom práce a soutěže s párem na videu p.Svobody vypadá tááák
jednoduše.

MYSLÍM, že je před námi další výzva…

Jiří Dráb